Jaké jsou rizikové faktory vzniku koroze na nerezové oceli?

S hutním materiálem se velmi často pracuje nejen v oboru kovovýroba, ale mnohem častěji se s tímto materiálem setkáte ve strojírenství. Hutní materiál je však široký pojem, je tedy otázkou, s jakým konkrétním materiálem se zde pracuje nejčastěji. Mezi nejvíce využívané druhy hutního materiálu patří jednoznačně jakly či plechy, nesmíme opomenout ocel, konkrétně nerezovou ocel, která je sice pevným materiálem s dlouhou životností, ovšem může podlehnout korozi, které se snaží při mnohých strojírenských procesech vyhýbat. Ne vždy je však takové vyhýbání se korozi úspěšné.

Pokud hovoříme o nerezové oceli, hovoříme konkrétně o slitině několika kovů, mezi něž patří například nikl nebo chrom. Samotná nerezová ocel má na sobě pasivní vrstvu, na které se právě může vyskytnout koroze, kterou je nutné co nejdříve ocenit, jinak materiál postrádá svou hodnotu.

Existuje mnoho typů koroze, s níž se můžeme potkat. Například existuje takzvaná zrnitá koroze, dále také koroze štěrbinová či bodová koroze. Místo toho, abychom si jednotlivé typy koroze představili, raději si prozraďme rizikové faktory vzniku koroze na nerezové oceli.

Koroze může vzniknout z nedostatku kyslíku

Koroze může na nerezové oceli vzniknout z mnoha důvodů a z mnoha příčin. K hlavním příčinám patří například nedostatek kyslíku. Pokud dojde k omezení kyslíku, a to z jakéhokoli důvodu, koroze se vyskytne hned nebo se vyskytne později - omezení kyslíku otvírá dveře všem dalším možným příčinám vzniku koroze, k nimž patří například zvýšená koncentrace chlórů a chloridů.

Koroze může vzniknout i z důvodu změny pH

Omezení kyslíku nebo zvýšená koncentrace chlórů a chloridů nejsou ani zdaleka jediné příčiny vzniku koroze. Koroze může vzniknout i z mnoha jiných důvodů, například proto, že dojde ke změně pH. Pokud dojde k vychýlení optimálních hodnot, automaticky se vytvoří nadměrně agresivní prostředí, které narušuje pasivní vrstvu, a tím následně vzniká koroze.